A-J

30. prosince 2010 v 21:09 |  Slovníček ze světa koní
A

airs - nadzemní cviky španělské vysoké školy. Figury: levada (výchozí), pesada, courbetta, croupada, balottada a capriola.
akce - způsob předvádění končetin při pohybu z hlediska výšky chodu a jeho prostornosti. Je podmíněna anatomickou stavbou končetin; je vysoká nebo nízká - plochá s určitými přechodnými typy. Různá plemena a druhy koní mají svou zvláštní akci: vysokou (kočárový kůň), nízkou (dostihový kůň), plochou.
akupunktura - léčebné vpichování jehel do určitých částí těla.
alkaloidy - fyziologicky výrazně účinné, většinou jedovaté dusíkaté látky rostlinného původu
anglická polokrevná plemena a kmeny - plemena a kmeny teplokrevných koní ovlivněná anglickým plnokrevníkem
anglický nánosník - nejjednodušší typ nánosníku. Používá se rovněž jako ohlávka s kroužkem k připevnění lonže.
anglický plnokrevník - kůň, jehož předci jsou registrováni v General Stud Book, vydané v r. 1791. Byli do ní zapsáni všichni významní koně podílející se na vzniku anglického plnokrevníka od r. 1680. Plemeno nejrychlejších teplokrevných koní, vyšlechtěných v Anglii, využívaných pro dostihy.
anglický polokrevník - teplokrevný kůň, jehož jeden z rodičů je anglický plnokrevník, nebo má ve svém rodokmenu anglické plnokrevné předky. Podle podílu plnokrevníků v rodokmenu se říká, že polokrevník je "vysoko v krvi" nebo "nízko v krvi".
anglický skok - překážka ve steeplechase, skloněná bariéra, příkop, živý plot, zvýšený doskok
anglomanie - upřednostňování anglického plnokrevníka v chovu.
arabská polokrevná plemena a kmeny - plemena a kmeny teplokrevných koní ovlivněné arabským plnokrevníkem.
arabský čistokrevný kůň - arabský kůň bez příměsi jiné krve.
arabský plnokrevník - čistokrevné plemeno teplokrevných koní vyšlechtěných v Arábii., jehož jeden z rodičů je arabský plnokrevník nebo který má ve svém rodokmenu arabské předky.
arabský polokrevník - teplokrevný kůň, jehož jeden z rodičů je arabský plnokrevník, nebo který má ve svém rodokmenu arabské předky.
autochtonní (původní) plemeno - plemeno, které se zachovalo původní charakterické vlastnosti. Jeho chov mívá v dané oblasti historii.

B

ballotada - ztotožňuje se s croupadou, ale s tím rozdílem, že kůň při přitažení zadních nohou obrátí kopyta tak, že jsou zezadu vidět podkovy. Hřbet koně se blíží horizontále. Výkon je přípravou pro nejtěžší figuru: capriolu.
bandáž - pružný obvaz, kterým se stahují holeně jezdeckých a dostihových koní, mají ochránit šlachy před záněty, údery a zamezit vzniku návních kostí na končetinách.
bariéra - jednoduchá překážka, používaná při výcviku koní nebo ve skokových soutěžích.
barva koně - platí následující terminologie: ryzák - světlý ryzák, ryzák, tmavý ryzák, černý ryzák; isabela - světlá isabela, isabela, tmavá isabela; plavák - světlý plavák, plavák, tmavý plavák, šedý plavák; hnědák - světlý hnědák, hnědák, tmavý hnědák, šedý (srnčí) hnědák, černý hnědák; bělouš - vybělující: bělouš, žlutý bělouš, šedý bělouš; nevybělující: červený bělouš, hnědý bělouš, černý bělouš, mourek; strakáč ; albín - žlutá srst na nepigmentované kůži; skvrnitý bělouš - (hermelín)
bedra - část páteře mezi posledním hrudním obratlem a kostí křížovou. Mají být kratší až střední, dostatečně široká, silná, mírně klenutá, esovitě přecházet v pánev. Nežádoucí jsou bedra dlouhá, úzká.
bělouš - typ zbarvení s velkou variabilitou. Čistě bílý kůň může být albín s červenýma očima ( velmi vzácný, neschopný života ), leucin s modrýma očima ( rovněž velmi vzácný ) anebo kůň s kůží, kopyty a očima normálně pigmentovanýma, proto se někdy označuje jako vybělující ( v angličtině ). Tito bělouši jsou buď vybělující nebo nevybělující. Vybělující se rodí tmaví a během dospívání jejich srst zbělá, nevybělující mají obyčejně srst smíšenou, bílé a barevné chlupy promíchané po celém těle nebo v určitých vzorech. Podle toho se označují buď podle barvy ( červení, rezaví, šedí bělouši ), nebo vzoru ( mourek, mušák, pstružák, jablečňák, grošák apod. ).
bérce - část pánevní končetiny mezi klouby kolenním a hlezenním. Svalstvo bérce má být mohutně vyvinuto. U jezdeckých koní má být bérec při dobrém osvalení dlouhý, u tažných koní kratší, avšak široký.
bič - součást vybavení vozataje nebo kočího. Slouží k ovládání koní.
bičík - rákoska, součást vybavení pro jezdce, sloužící k pobídce koně.
biorytmus - periodické procesy organismu, zřejmé z pravidelného střídání doby činnosti a doby klidu či spánku během určitého časového období ( den, rok )
bílá čára ( linea alba ) - je asi 0.5 cm široký pruh kopírující tvar kopyta mezi rohovým chodidlem a chodidlovým okrajem. Bílá čára je nepigmentovaná rohovina.
blajdeka - dečka s kapsami, do nichž se vkládají olověné destičky, aby kůň měl v sedle předepsanou hmotnost. Umísťuje se pod sedlo a je součástí mrtvé váhy.
blinkers - stínidla na očích koně. Zabraňují pohledu do stran.
blistr - mast vhodná k léčbě vteklých kloubů, šlach, šlachové pochvy nebo okostice.
bookmaker - příjemce sázek na pevné kurzy, které se sám stanoví podle pravděpodobnosti vítězství nebo umístění koně.
březost - filozofický stav klisny od oplodnění do porodu.
buk - přijímá sázky bez licence, nezákonně

C

caplování - nepřirozený způsob chodu nedočkavého koně (přechod mezi krokem a klusem)
cígle - otěže
capriola - nejtěžší figura vysoké školy, původně byla bojovým cvikem. Kůň se energicky vymrští mohutným odrazem šikmo vzhůru a před dosažením vodorovné polohy prudce vytrčí obě zadní končetiny směrem dozadu. Je to obdoba skoků koz, odtud jméno (capra = koza). Pro koně je skok náročný střídáním vysokého stupně sebrání se značným sevřením v hleznech a následného rychlého uvolnění. Pro tuto náročnost předvádějí capriolu jen nejtalentovanější koně.
croupada - další z figur vysoké školy. kůň se odrazí z levady a provede skok šikmo vzhůru, přičemž stáhne zadní nohy pod sebe. Jeho tělo je téměř vodorovně.
courbetta - další z nejtěžších figur vysoké školy. Jde o opakované croupady směrem kupředu, bez doteku země předními končetinami. Skok má tři fáze - přechod z piaffy do levady, odskok z levady a doskok opět do levady. Špičkoví koně, specialisté na tuto figuru, mohou tyto skoky opakovat několikrát za sebou.
crack - výraz pro vynikající sportovní koně
cross-country - jízda na koni krajinou
croupada - nadzemní cvik španělské školy. Kůň se z levady odrazí skokem šikmo vzhůru a stáhne zadní nohy pod sebe.
cval - kalup, galop. Třídobý chod, který se skládá z řady po sobě následujících cvalových skoků, mezi nimiž se na chvilku kůň ocitá ve volném vznosu. Rozeznáváme cval sebraný, pracovní, střední a prodloužený.




Č

čabraka - okrasná, často bohatě zdobená pokrývka, používaná na koně nebo pod sedlo
čárka - jednotka pro měření výšky koně v kohoutku. Čárka = 0.219 cm.
čelenka - část uzdečky obepínající čelo koně
čisté nohy - nohy, na nichž nejsou rousy, např. suffolka nebo clevelandského hnědáka
čistokrevný kůň - zástupce určitého plemene bez jakýchkoliv cizích vlivů, např. čistokrevný arab , čistoktevný shetland apod. Většina koní není čistokrevná, při vytváření plemen se uplatňují koně jiného původu.
čtyřspřeží - spřežení čtyř koní v párech za sebou.

D

degenerace - zeslabení či ztráta jedné nebo několik životně důležitých funkcí či životaschopností
dědičnost - vlastnosti organismu zajišťující nepřetržité propojení jednotlivými generacemi, které podmiňují vývoj jedince ve stanovených podmínkách prostředí. Jev, při kterém se rodiče a potomstvo chovají stejným způsobem v podobných podmínkách. Podobné plodí podobné. Je však nutno brát v úvahu hlediska vývojová, dynamická a životní podmínky.
dědivost - důležitý genetický ukazatel chovu, označovaný symbolem h2 (heritabilita). Vyjadřuje podíl z celkové fenotypové proměnlivosti podmíněný dědičností. Výkonnostní vlastnosti koní mají nižší až střední dědivost, mechanika pohybu má dědivost vyšší. Odhady dědivosti jsou však velmi závislé na charakteru dat hodnotících jednotlivé vlastnosti.
derby - mezinárodní název nejvýznamnějšího klasického dostihu zpravidla na 2400 m. Chovatelská zkouška pro tříleté hřebce a klisny anglického plnokrevníka, při níž startující koně nesou v sedle stejnou hmotnost, pouze klisny mají úlevu 1.5 kg.
diagnostika - nauka o poznávání chorob
distance dostihu - vzdálenost, na jakou se dostih běží.
distance před cílem - označení vzdálenosti 200m před cílem, od tohoto bodu se nejpřísněji posuzují přestupky.
distancovat jezdce - odebrat mu jezdeckou licenci
distanční jízda - jízda pod sedlem nebo v zápřeži na větší vzdálenosti. Kůň v ní prokazuje své výkonnostní dispozice.
dostih mrtvý - součastné vítězství dvou nebo více koní
dotace - peněžitá odměna vyplácená majitelům vítězných a umístěných koní
doupě - dutina v rohové kopytní stěně, posuzuje se jako vada
dostihový dres - oblečení dostihového jezdce, sestávající z bílých kalhot, barevné blůzy (v registrované kombinaci majitele koně) a čapky
dostihový kůň - kůň chovaný výhradně pro dostihy, původem většinou plnokrevník nebo klusák. Výjimečně se pro určitý typ dostihů používají i jiná plemena.
drezúra - jezdecká disciplína, při níž kůň předvádí v soubor speciálních cviků předepsaným způsobem.
dvojitá uzda - uzda se dvěma udidly, používaná v případě dobře vycvičených koní, např. při drezúře

E

ekipa - skupina jezdců s koňmi ( stáj, země ), kteří se společně účastní sportovních soutěží.
elektrokardiografie - EKG, zaznamenávání elektropotenciálů vznikajících srdeční činností
etologie - věda, zabývající se studiem životních projevů a chování živočichů
ex aequo - výraz pro nerozhodný stav v soutěži.
exteriér - zevnějšek koně posuzovaný na základě tělesných tvarů a jejich celkové souměrnosti.

F

falešná žebra - pět párů zadních žeber, která nejsou pevně napojena na hrudní kost.
FEI - zkratka Féderation equestre Internationale - mezinárodní jezdecká federace, vedoucí instituce světového jezdeckého sportu.
fenotyp - výsledek spolupůsobení dědičného základu a prostředí. Za určitých podmínek měřitelná funkce genotypu.
festle - spěnka
figury klasické - pozemní cviky vysoké školy, které se staly součástí drezurních soutěží - např. pasáž a piaf
flegmatičnost - nízká vzrušivost
flémování - při flémování kůň zdvihá a obrací na ruby horní pysk. Reaguje tak na nezvyklou chuť či pach.
flígr - kůň, který podává nejlepší výkony na krátkých vzdálenostech ( 1000 až 1400 m ). Typickým představitelem byl hřebec Hároš.
francouzský postoj - nepravidelný postoj předních končetin. Jedna noha je ze spěnkového kloubu rozevřená.
francouzský skok - překážka ve steeplechase. Dva živé ploty, mezi nimi je suchý příkop.
fullpace - maximální rychlost koní v dostihu, případně tréninku

G

galop - cval
generální handicap - pořadí, v kterém jsou koně seřazení podle kvality. Ta je vyjádřena hmotností, kterou by ten který kůň měl nést oproti soupeřům, aby všichni měli stejnou šanci zvítězit. Handicap se mění po každém dostihu podle výkonu každého jednotlivce. Každoročně je pak definitivně uzavřen na konci sezóny.
genotyp - souhrnné dědičné založení jedince. Soubor genů v buňce. V širším významu se hovoří o genotypu jedince, v užším o genotypu vybrané vlastnosti. Genotyp se může projevit v určitém prostředí měřitelnou formou, a to fenotypem.
gig - lehký dvoukolový jednospřežní kočárek.
gymkhana - soutěž složená z nejrůznějších disciplín převážně hravého charakteru

H

hack - uznaný typ lehkého jezdeckého koně.
hadí příkop - překážka ve steeplechase. Odskok je položen výše než doskok, mezi nimi je vodní příkop.
hakamore - bezudidlová uzda působící prostřednictvím páky na nos koně. Dává se koním, kteří odmítají nosit udidlo zvláště při skocích.
halali - mezinárodní výraz pro zakončení honební jízdy
halfra - ohlávka
handicap generální - viz generální handicap
háček na kopyta - pomůcka, kterou odstraňujeme nečistoty z kopyta.
házlerin - nákrčník
heat - mezinárodní výraz pro rozjížďky klusáckých dostihů, které se jedou nadvakrát nebo natřikrát a při nichž vítězí kůň, který dosáhne celkově nejkratšího času
hecpajč - dostihový jezdecký bičík
heka - překážka v podobě živého plotu
hierarchie - přesné pořadí podle sociálního postavení ve stádě
hipiatrie - léčení koní
Hipologické muzeum ve Slatiňanech - zámeček, v němž jsou umístěny vzácné umělecké originály a unikátní odborné sbírky s hipickou tematikou. Jeden salónek je vyhražen trofejím a památce slavného jezdce kpt. Rudolfa Poplera.
hipologie - nauka o koních
hipomanes - ploché želatinózní útvary vypuzované klisnami po porodu, zbytky histiotrofní výživy (způsob vyživování do vytvoření placenty), tzv. "chlebíček"
hippometr - tenká kovová roura rozdělená na dvou stranách na cm a mm od 0 do 2000 mm. Dá se rozložit na 4 díly a znovu složit. Lze na ni nasadit a proti sobě posunovat 2 příčná ramena (50 cm dlouhá, pohyblivá, na jednom konci zahrocená a na druhém hranatá)
hippometrické kružítko - pomocí něho se měří se délkové, šířkové a hloubkové (pohodlněji) rozměry koně. Má ramena dlouhá 75 cm. Je opatřeno škálou rozdělenou na cm a na mm a vyrytou do kovového půlkruhu na způsob úhloměru upevněného k jednomu konci kružítka. Druhé rameno s indexem se pohybuje po onom půlkruhu, na němž se odečítá v cm a mm rozevření konců kružítka. Hroty kružítka jsou tupé, jsou-li dřevěné nebo kovové, jsou opatřeny na konci kuličkou.
hlezna nízko nad zemí - krátké záprstní kosti zadních končetin prozrazují velkou sílu odrazu koně při skoku.
hlezna vysoko nad zemí - dlouhé záprstní kosti zadních končetin jsou považovány za chybu.
hloubka hrudníku - vzdálenost od nejvyššího bodu kohoutku k pod ním ležícímu bodu na hrudní kosti. Hloubka hrudníku je významná pro funkci kardiorespiračního ústrojí.
hnědák - kůň hnědé barvy, ocas a hříva jsou však vždy černé. Podle základního zbarvení lze odlišit různé druhy hnědáků ( světlý, červený, kaštanový, tmavý a černý ). Posledně jmenovaný je jako uhel, najdete však světlou srst kolem huby a ve slabinách.
holeň - třetí kost záprstní a dvě kosti bodcové. Odpovídá záprstní (metakarpu). Aby byla holeň zatěžována rovnoměrně, musí být nasazena svisle. Pokud se vychyluje z osy, je narušena pravidelnost chodu a mohou vznikat kostní výrůstky (exostosy).
hřbílko - pomůcka k čištění koně od prachu a nečistot. Může být kovové, gumové nebo plastové.
hřebčín - chovné zařízení k reprodukci plemene. Jsou v něm soustředěny klisny nejlepší kvality, k nimž jsou podle potomstva přiděleni geneticky prověření plemeníci. Poměr klisen k plemeníkům bývá 10:1 až 25:1.
hřebčinec - instituce soustřeďující vybrané (licentované) hřebce, zajišťující plemenitbu v určených zemských oblastech přidělením na určité připouštěcí stanice v jarním připouštěcím období (zpravidla únor až červenec). Po ukončení připouštěcí sezóny se hřebci vracejí zpět do hřebčince.
hřebec - samec koně starší než čtyři roky. Plemenný hřebec je vybraný za způsobilého k plemenitbě, je licentován.
hřebeček - nekastrovaný mladý kůň do tří let stáří.
hřebelcování - kartáčování, při němž zbavujeme srst nečistot a zlepšujeme tak její vzhled i stav.
hřeben na hřívu - slouží k česání žíní a protrhávání
hřebení - porod klisny
hřebice - výraz pro mladou, dosud nezapuštěnou klisnu
hříbárna - zařízení, kde se pastevně chovají odstavená hříbata tj. od 4 až 6 měsíců, až do zařazení do výcviku. Bývá obyčejně při hřebčíně.
hříbě - mládě koně do věku tří let.
hříběcí - nakažlivé onemocnění zejména mladých koní vyvolávané streptokoky
hříva - dlouhé chlupy na hřebenu krku koně. U divokých koní je krátká a vztyčená, u domácích dlouhá. Upravuje se různým způsobem. Někdy se stříhá nakrátko, jindy se zkracuje nebo stupňovitě sestřihuje. Často se zaplétá nebo vyvazuje do uzlíků.
huláni - lehké jezdectvo původně působící v polském vojsku. Od 19. století zavedeni i v jiných armádách.
hunter - mohutný honební kůň se zvláště vyvinutými skokovými vlastnostmi.
husaři - jezdectvo uherské armády zavedené v 15. století.
hůlková míra - pomocí ní měříme koně. Zhotovuje se ve tvaru vycházkové hole s vysunutou čtyřhrannou kovovou tyčí, na níž je vyryta stupnice v cm a z níž lze vysunovat krátké vodorovné ramínko k stanovení výškových rozměrů. K tyči je ještě zasunuto jedno ramínko, které se našroubuje na druhý konec hole k stanovení délky koně.
hýblo - páka, která je součástí uzdy a na jejíž délce je závislá síla působení uzdy na tlamu koně.
hybrid - produkt křížení mezi různými druhy tedy i mezi koněm a jeho příbuznými (oslem, zebrou aj.)
hyrda - proutěná překážka, vysoká 1.20 m.

CH

chambon - zařízení sloužící k ovládání koně na lonži, které zvířeti dává značnou volnost pohybu dopředu i do stran. Nedovoluje mu zvedat hlavu, protože působí na pásek v týlu a na nervové centrum koně v tomto místě. Kůň se učí pohybovat se na lonži s uvolněnou, skloněnou šíjí v rovnováze bez tvrdého působení na jeho tlamu. Takové uvolnění má příznivý vliv na rozvoj a utváření hřbetního svalstva.
charabanc - dlouhý otevřený vůz, ve kterém jsou lavice pro cestující umístěny podél bočnic. Název je odvozen od francouzského char a banc - vůz s lavicemi.
charakter (povaha) - souhrn psychických vlastností. Posuzuje se podle spolehlivosti, s jakou se kůň podrobuje člověku. Dělí se na pracovní, ve vztahu k člověku a při kování.
chladnokrevník - mohutný, těžce stavěný kůň, jehož původ hipologové odvozují od západoevropských divokých koní ( Equus robustus ). Vyznačuje se silou a schopností tahu, je však pomalejší a méně vytrvalý. Většina chladnokrevných plemen byla zlepšena teplokrevníky. Je to pracovní kůň.
chody koně - základní pohyb koně - krok, klus a cval. Některá plemena koní využívají převážně jednoho chodu, např. chladnokrevníci jsou většinou koně krokoví. Klusáci mají zase vynikající vlohy ke klusu. Cvaloví koně jsou především plnokrevníci. Zvláštní chody mají mimochodníci - mimochod.
chomout - hlavní součást postroje pro těžké tažné koně. Tělo chomoutu je z kůže, vycpané, dřevěná část se nazývá kleštiny. Chomout se nasazuje koni přes hlavu, podkládá se měkkou plátěnou koudelí vycpanou poduškou. Tažný bod je v dolní třetině lopatky. Je to nejvhodnější postroj pro tažné koně.
chomoutek - součást kočárového postroje, lehčí a zdobenější než chomout. Je vycpán srnčími chlupy a nepodkládá se poduškou.
chov - skupina jedinců určité zootechnické jednotky (plemena, rázu, kmene), chovaná na určitém území
chovný kůň - kůň používaný k chovu, včetně plemenných koní
chovná klisna - klisna určitého plemene zařazená do chovu, zpravidla splňující podmínky vzhledu a často i výkonnosti. Požadavky na výkonnost jsou stanoveny v šlechtitelských programech těchto plemen.
chovná linie - soubor hřebců v různém stupni příbuznosti k zakladateli linie, vyznačujících se dědičnou ustáleností vlastností, která zmíněnou linii určuje.
chovný kůň - kůň požadovaný k chovu, včetně plemenných koní.
chránítka - při sportu i dopravě je nutné chránit koně před úrazem, a to zejména dolní část noh. Proto se koním dávají chránítka na holeně, spěnky, korunky, ale i hlavy, kořen ocasu apod. Jsou kožená, gumová nebo z plastů. Parkurová chránítka jsou vpředu otevřená, závodní jsou celistvá, nohy klusáků chrání kromě toho gumové zvony. Chránítka určená k dopravě jsou vyložena plstí. Šlachy chrání v případě potřeby obinadla ( bandáže ).

I

irská lavice - překážka ve steeplechase. Příkop, vysoký val.
individualita - odlišnost od všech ostatních.

J

jankovitost - vleklá nemoc způsobená vodnatelností mozkových komor, projevuje se zaujímáním nepřirozených postojů, nenormální chůzí, sníženou citlivostí, poruchami přijímání potravy, většinou založená na nepodmíněných reflexech.
jelení krk - obrácený krk: prohnutý v hřebenu, poněkud vypouklý v hrdle. Vazba s krkem ztěžuje ovládání koně. V rychlém pohybu mají koně snahu obracet hlavu nahoru; říká se jim proto hvězdáři.
jezdčík - jezdec z povolání, zaměstnanec podniku s chovem koní. Jezdčík nemusí být specializován jen na dostihové ježdění.
jezdec amatér - dříve "pánský jezdec". Jezdec, který není vyučen ani nemá licenci profesionálního jezdce. Jezdí ze záliby a není za to peněžitě odměňován.
jezdecký kůň - protějšek koně tažného, přizpůsobený tělesnou stavbou a vlastnostmi k nošení jezdce; svými chody zaručuje pohodlnou jízdu. Kůň způsobilý nést jezdce se stavbou vhodnou k upevnění sedla, má výrazný kohoutek, pevný, přiměřeně dlouhý hřbet a silná bedra. Lopatka i spěnka musí být dost šikmé, aby byl krok pružný, zaručující pohodlnou jízdu.
jezdecký postroj - uzdění, sedlo a příslušenství.
jízdárna - prostor pro výcvik nebo trénování koní. Podmínkou je dobrý povrch, jenž netvrdne ani se za deště nemění v bláto.
jízdný - pomocný kočí sedící na osedlaném koni, posledním ve vícespřeží
jukr - viz. kočárový kůň
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama