R-Ž

30. prosince 2010 v 21:11 |  Slovníček ze světa koní
R

rack - velmi rychlý klus blízký mimochodu, typický pro amerického jezdeckého koně s pěti chody.
rajtgeld - startovné, odměna, kterou dostává profesionální dostihový jezdec za to, že startuje s koněm v dostihu.
rámec = poměr výšky těla k jeho délce. Podle rámce lze odhadnou stáří, pohybové vlastnosti a výkonnost. Rozeznáváme rámec čtvercový, rámec vysokého obdélníka a rámec podélného obdélníka.
ráz - skupina zvířat jednoho plemene, vznikla na větším území a obvykle podle místa svého vzniku bývá pojmenována od původního plemene se liší různými odchylkami v tělesných, případně užitkových vlastnostech
remonta - mladý kůň ve výcviku. Dříve byly remonty označovány podle délky výcviku a stáří jako mladší a starší až 5 let věku. Nyní tak označujeme koně ve výcviku, tedy tří- až čtyřleté.
rensedlo - lehké dostihové sedlo, zpravidla o váze 1 kg.
roadster - původně slavný norfolský klusák, sloužící pod sedlem i v zápřeži. Předek moderního hackneye. V USA se tak označují lehcí tažní koně. především američtí klusáci.
roček - kůň starý 12 měsíců.
rodokmen - posloupnost přímých předků koně ze strany otce i matky, zpravidla do třetí až páté generace
rohovina - produkt kůže, z něhož je mimo jiné vytvořeno i kopyto. Modrá rohovina je hustá, modročerné zbarvení naznačuje vysokou kvalitu kopyta. Světlá rohovina bývá měkčí. U strakáčů se často vyskytuje rohovina příčně i podélně pruhovaná. Rohovina kopyt pracovních koní se chrání podkováním.
rousy - dlouhé chlupy porůstající dolní část nohy a spěnky. Vyskytují se u chladnokrevných plemen.
rozmetání - vadný krok koně. Přední nohy se nepohybují přímo, ale obloukovitě. Po vznosu opisují oblouk do vnější strany dříve, než se dotknou země.
rozmnožovací chov - cílem je produkce užitkových zvířat.
rozštěp - puklina v rohové stěně kopyta, od korunky k nosnému okraji kopyta
ruce - označení částí koně z pozice jezdce. Přední ruce = předek koně, tj. vše před jezdcem, hlava, krk, plece, kohoutek a přední nohy. Zadní ruce = vše za jezdcem. Na levou ruku, na pravou - směr pohybu podle postavení jezdce. Mezi rukou a nohou - při pohybu koně vpřed se jezdcova noha na okamžik střetá s rukou, kůň je tedy mezi rukou a nohou. U vozky platí směr na levou nebo pravou ruku.
ruch (rychlost) - tempo charakterizuje pohyb: krátký, střední, zrychlený.
ryzák - kůň ryzé barvy různých odstínů, se světlou až tmavočervenou ( nikdy však černou ) barvou hřívy, ocasu a končetin. Druhy ryzáků: světlý, červený, tmavý, černý .

S

sed - způsob, jakým jezdec sedí na koni. Dobrý sed se vyznačuje jistotou. "Hluboký sed" je výsledkem dlouholetého tréninku.
sedliště - místo, kde se po zvážení jezdců včetně sedel sedlají koně přihlášení do dostihu
sedlo - základní vybavení pro jízdu na koni. Pro každý druh sportu či jezdeckého využití koně je sedlo jiné - školní, drezúrní, dostihové, pro rovinné a překážkové dostihy, parkurové, lovecké, kovbojské, dámské, vojenské, pikadosrké atd.
sedlová podložka - dečka z měkké tkaniny nebo umělé hmoty, již vkládáme pod sedlo, aby sála pot a ubránila citlivý hřbet.
selekce (výběr) - zařazování či vyřazování jedinců z chovu podle záměrů šlechtitelského procesu.
selekční hranice - výše hodnoty, která je mezní pro výběr jedince do chovu.
selekční kritérium - charakteristika vlastností, podle nichž se kůň vybírá.
skewbald - anglické označení pro strakáče zbarveného jinak než černobíle.
skléra - bělima, bílý vazivový obal oka, vpředu přecházející v rohovku.
skočné - připouštěcí poplatek, který platí majitel klisny při jejím prvním zapuštění plemeníkem.
skokový sed - jezdecká pozice používaná při skoku nebo trysku při zkrácení třmenových řemenech. Čím rychlejší tempo, tím kratší musí být třmenové řemeny.
sněť slezinná - prudké nakažlivé onemocnění s rychlým hynutím, způsobeno bacilem antraxu
soumaři - každé zvíře schopné nosit náklad. Soumarští koně dopravovali těžké náklady po cestách, kudy neprojel provoz. Nosili soumarské sedlo a koše, byli podkováni zvláštními podkovami.
spěnka - důležitá část nohy koně mezi spěnkovým kloubem a korunkou. Na délce a sklonu spěnky závisí kvalita pohybu koně, Spěnka má být krátká a má mít sklon 45 - 50° k podkladu. Spěnka s menším úhlem je tzv. měkká, s větším strmá. Velmi měkká spěnka, skoro vodorovná se jmenuje medvědí a je vážnou vadou.
spíd (speed) - schopnost koně prudce zvýšit rychlost, zejména v závěru dostihu.
spřežení - koně v postroji pro práci v zápřeží. Podle počtu koní a způsobu zápřeže se dělí na jedno až dvacetispřeží, za sebou jsou koně zapřažení v tandemu ( 2 ), randomu ( 3 ), vedle sebe jsou v trojce, quadrize a v dvojspřeží. Vícespřeží jsou obyčejně v párech, u lichého počtu jsou vpředu tři koně vedle sebe.
srázná záď - svažování zádě od kříže ke kořeni ocasu. Srázná záď bývá kratší; je typická pro tažná nebo soumarská plemena.
srst (v srsti) - rozeznáváme čtyři druhy chlupů - krycí : (dřeňové), hlavní pokryv těla; podsadové : (bezdřeňové),narůstající v zimním období; pokryv těla narozených hříbat; ochranné : (dřeňové), kštice, hříva, žíně, rousy; hmatové : na nozdrách, pyscích a pod očima.
stájník - osoba vykonávající všechny stájové práce, mimo stáj však s koňmi nepracuje
standart plemene - souhrn požadavků na určité vlastnosti ve vymezeném časovém období.
stěrka na vodu - pomůcka, kterou po omytí koně setřeme z něj vodu.
stíhlové udidlo - nejběžnější typ udidla, zakončeného kroužky na obou stranách.
střel - střelka, důležitá část kopyta, zajišťující jeho pružnost a roztažitelnost. Zevně, naspodu kopyta je střelka rohová, uvnitř střelka vazivová (masitá) a střelová kost. Onemocnění střelky je velmi nebezpečné.
střelka (střel) - rohovitý útvar ve tvaru jehlanu na spodní části rohového chodidla. Přispívá k pružnosti kopyta.
substance - souhrnné označení kvality stavby těla a celkového osvalení koně.
sulka - dvoukolý vozík pro klusácké závody. Má lehká kola s úzkými pteumatikami, malé sedátko bez opěrky a kůň je zapřažen mezi dvěma ojkami. Klusácká dráha musí být klopená.

Š

šavlovitý postoj - příliš ostrý úhel skloubení bérce se zadní holení (metatarsální kostí). Často se vyskytuje u primitivních horských plemen, u nichž je tato anatomická odchylka do jisté míry funkčním znakem. Usnadňuje život v členitém těžko schůdném terénu.
šimbajny - výraz pro záněty šlach natahovačů na přední části holení, nejčastěji u dostihových koní
šiml - viz bělouš
škola - vrcholný způsob výcviku a předvádění koní s uplatněním mnoha umělých chodů a figur. Existuje klasická, vysoká nebo španělská škola podle zaměření.
šlechtitelský (kmenový) chov - chov, v němž jsou zařazeni jedinci s nejlepším dědičným založením a jehož cílem je produkce chovných jedinců.
šoška - zduřenina na patním výčnělku hlezenního kloubu, způsobená zánětem synoviálních váčků, úrazem nebo výživou. Vada vzhledu, funkci kloubu neovlivňuje.
španělský krok - cirkusově vycvičené přehnané zvedání předních nohou téměř do vodorovné polohy. Činnost zádě je přitom nepatrná a není v souladu s činností předku.
špánek - kostní výrustek na přechodu hlezna v holeň na vnitřní straně hleznového kloubu
špric - vzdálenost 300 - 400 m, kterou kůň zaběhne v nejprudším cvalu.
štěpená (louplá) záď - mohutně osvalená záď převážně těžkých chladnokrevníků s hlubokým žlábkem uprostřed.
štičí profil - typický znak arabských koní. Klenuté čelo, hřbet nosu mírně prohloubený, konkávní.

T

tažný kůň - označení koně, jednostranně využívaného v zápřeži.
telecí koleno - deformace karpálního kloubu; holeň je ohnuta směrem dozadu. Vada zevnějšku i funkce přední nohy.
tělesné rozměry - určují rámec a jeho tělesné tvary. Pro obecnou charakteristiku jsou nejvýznamnější tři: kohoutková výška (absolutní, tedy hůlková), obvod holeně a obvod hrudi.
temperament - nervová složka konstituce, důležitý činitel ovlivňující výkonnost. Podmiňuje jej výše prahu dráždivosti nervové soustavy. Rozeznáváme temperament živý a klidný, z nichž každý má několik subtypů. Krajními formami jsou temperament předrážděny a apatický.
teplokrevník - označení lehčího, živějšího koně vhodného k jízdě a lehčímu tahu ( na rozdíl od chladnokrevníka ). Teplokrevníci jsou často smíšeného původu, k jejich zlepšování se užívalo i plnokrevníků. Jsou většinou orientálního původu.
těsné kopyto - strmé rovné kopyto s užší střelkou a těsnějšími patkami.
tkalcování - zlozvyk, který se projevuje přenášením váhy z jedné přední nohy na druhou za součastného kývavého pohybu hlavy
tolt - viz. mimochod
trdlice - viz. podsedlí
trenza - uzdečka
traverzála - je to získaný chod koně. Kůň se současně pohybuje dopředu a do strany na dvou stopách, přitom vnitřní nohy překračují vnější. Provádí se v klusu a ve cvalu.
tribunní skok - efektní výškodálkový skok ve steeplechase, zpravidla nejtěžší v celém dostihu. Bývá postaven blízko diváků, u prvních míst.
trojkoruna - vítězství ve všech klasických dostizích, které jsou přístupny i hřebcům: Velká jarní cena ( 1600 m ), České derby ( 2400 m ) a St. Leger ( 2800 m ) - viz klasické dostihy
trysk - čtyřdobý prodloužený cval. Nohosled je: levá přední, pravá zadní, levá přední, pravá přední.
třmeny - součást sedla, která prošla dlouhým vývojem. Tvar třmenů je podmíněn pracovním využitím koně. Původně byly třmeny kulaté, protože kočovníci, kteří je vymysleli, jezdili v měkké obuvi. Později byly třmeny botičkové. Jezdci trávící v sedle celý den využívají třmeny široké.
turf - dostihový sport s přenosným systémem různých typů dostihů s přesnými pravidly. Zahrnuje dostihy rovinné, překážkové a klusácké a vychází z anglické tradice.
tušírka - bič. Viz. bič
typ koně - souhrn charakteristických vlastností, tělesných tvarů a jimi podmíněných užitkových vlastností, jimiž se vyznačují příslušníci určité skupiny koní. Existují skupiny koní, které nelze označit za plemeno, protože nemají plemennou knihu a na původu
mnoho nezáleží, ale splňují určité nároky. Jsou to např. hunter ( honební kůň ), hack , kob apod.

U

udidlo - součást uzdění, které se vkládá koni do huby. Je napojeno na lícnice, do kroužku se upínají otěže. Slouží k ovládání koně. Užívá se hodně typů udidel: jednokroužkové s lomeným udítkem, lomené udidlo s olivami, lomené udidlo s roubíky, nelomené udidlo, pelham s pevnými nebo pohyblivými hýbly.
úhoří hřbet - černý nebo tmavý hřbetní pruh, táhnoucí se od kštice až po kořen ocasu. Typický znak původních divokých koní. Objevuje se u primitivních plemen plavého nebo šedého zbarvení.
úprava hřívy a ohonu - hříva složená z vlasin ( slabší typ žíní ) se kromě česání přistřižuje na různou délku nebo zaplétá. Při česání se hříva obyčejně klade na jednu stranu krku, u jezdeckých koní vlevo, u kočárových na vnější stranu, u pracovních naopak na vnitřní. Na krátko se stříhá u koní sportovních, např. u pólo poníků , aby nepřekážela, nebo u těžkých chladnokrevníků, aby vynikla mohutnost šíje. Zaplétá se u dostihových a sportovních nebo u těžkých tažných na přehlídky. Ohon se stříhá nakrátko, svazuje v uzel, proškubává a prostřihuje nebo ovazuje. Platí předpisy pro jednotlivá plemena dle standartu.
uzdečka - jednoduchý způsob uzdění koně při výcviku, práci i sportu
uzdění - důležitá část postroje, zajišťující ovládání koně. Základem je ohlávka jezdecká nebo postrojová, ovládání koně zaručuje udidlo vložené do tlamy koně, které jezdec nebo kočí ovládá otěžemi nebo opratěmi. Existuje mnoho typů uzdění podle účelu i podle vlastností koní.

V

vady - existuje mnoho vad, které poškozují vzhled i výkon koně. Vady chodu - nízký, šouravý, kroutivý, zkřížený, brousivý apod. Vady kopyta - kopyto těsné ( zúžené ), střelka nedosahuje na zem, kopyto nepravidelné, příkré ( příliš strmé ), ostroúhlé ( ploché ) při příliš měkké spěnce, vkročné nebo rozkročné ( vychýlení osy nohy ven nebo dovnitř ) apod. Vady noh - nejčastější je na zadních nohách "kravský postoj", tj. sblížená hlazna nebo naopak šavlovitý postoj. U předních bývá "telecí koleno" způsobené zakřivením holeně, "modlení" apod. Vady trupu - hřbet prosedlaný, příliš měkký a prohnutý, naopak kapří hřbet, mezi kohoutkem a bedry vyklenutý. Dále příliš krátký nebo příliš dlouhý, slabý hřbet.
valach - kastrovaný hřebec. Kastraci se hřebec většinou podrobuje do jednoho roku věku. Kastráti jsou klidnější a jejich pracovní využití je méně náročné.
vážnice - místnost, v níž se váží jezdci včetně sedla a výstroje před dostihem a po dostihu
vekslování - měnění nohy při cvalu. Kůň cválá napřed buď levou, nebo pravou nohou, cítí-li v některé únavu, pak je přehazuje.
věk koně - většina teplokrevníků dospívá později než koně chladnokrevní. Do kategorie hříbat se u nich počítá dorost do stáří tří let (mimo A1/1 a klusáky), u chladnokrevníků do stáří dva a půl roku. Teplokrevní koně fyzicky dospívají asi v pěti letech, chladnokrevní o rok dříve.
Velká liverpoolská - v originále Grand National Liverpool Steeplechase. Založena 1839. Překážkový dostih na závodišti v Aintree, dlouhý 7210 m. Nejtěžší překážkou je Becher's Brook, který startující absolvují dvakrát. Je to živý plot 1.5x1m , za nímž teče široký potok.
Velká pardubická steeplechase - založena 1874. Překážkový dostih na 6900 m. Nejtěžší překážkou je Taxisův příkop. Živý plot 1.5x1.5m , za nímž následuje hluboký suchý příkop, široký 5 m.
vendefána - otočný bod ve steeplechase, vysoký kolík s praporkem na vrcholu.
vlastnost (znak) - určitý způsob charakteristiky koně, ať už morfologický (stavba a vzhled těla), fyziologický (funkce organismu), či psychický, tedy charakteristika vzhledu, výkonnosti či psychických vlastností.
vlčí zub - zakrnělý zub, vyrůstající ojediněle jako atavimus před řadou mléčných stoliček
vodič - kůň, který dělá nejvhodnější tempo pro svého stájového druha.
vozhřivka - velmi nakažlivá choroba, v aktuální formě provázená vysokými horečkami, tvorbou vředů, zpravidla končí smrtí
vraník - kůň s černou srstí, černými žíněmi v hřívě i ocasu. Nenajdete na něm hnědý chlup.
vrtkavost - neboli tvrdohlavost. Kůň odmítá kráčet v přikázaném směru.
všestranný kůň - zvíře cvičené pro skokové soutěže, drezúru a jízdu v terénu.
vyhazování - pohyb, při němž kůň s vyklenutým hřbetem vyskakuje všemi čtyřmi do vzduchu. Dopadá na napjaté přední nohy se skloněnou hlavou; zadní končetiny při tom prudce vymrští vzad.
výkonnostní zkoušky - systém testů určujících jedince podle rozhodujících znaků jeho výkonnostního (užitkového) typu. Např. hannoverští hřebci se pro zařazení do stavu plemeníků v hřebčinci Celle po jedenáctiměsíčním výcviku testují v těchto zkušebních disciplínách: charakter, temperament, všeobecná výkonnostní schopnost, jezditelnost, skokové schopnosti, krok, klus, cval, terénní jízda, honební cval. Z nich se vypočítávají indexy: drezurní, skokový a celkové výkonnosti. Výkonnostní zkoušky anglických plnokrevníků a klusáků jsou opakovanou přesně stanovenou testací v dostizích.
vysoká škola - klasické umění ovládání koně na základě anglických a středověkých pravidel, vyplývajících z jeho bojového umění.

W

westernové ježdění - americký styl jízdy. Otěže se drží jednou rukou, třmenové řemeny jsou dlouhé, sed hluboký. Tímto způsobem jezdili kovbojové, kteří trávili v sedle spoustu času.

Z

zahrádka - překážka ve steeplechase. Živý plot, příkop, silniční profil, příkop a živý plot.
záď - takto se označuje partie od zadního okraje slabiny po kořen ocasu a dolů až ke skočnému kloubu. Záď může být rovná, kulatá, střechovitá, loplá atd.
zášlap - poranění kopytní korunky, nejčastěji ozubem podkovy druhé nohy
zebrování - tmavé pruhy na dolní části předních a někdy i zadních končetin. Původní znak divokých koní nebo primitivních plemen.
zkoušení klisen - zjišťování, zda je klisna v říji (u zkušební stěny 2,5 x 1,5m, z druhé strany stojí hřebec)
zkoušky výkonnosti - jsou u většiny užitkových koní podmínkou nejen zařízení do práce, ale i do chovu. Výcvik a typ zkoušek je dán pracovním zaměřením koně a předchází mu celkové posouzení. Zkoušky jsou jednostranné a všestranné, příprava na první trvá 3 až 4 měsíce, na druhé 6 až 11 měsíců. Zaručují kvalitu chovu.
zkracování ocasu - u některých, zejména chladnokrevných plemen se amputuje část ocasu, jednak aby vynikl tvar zádě a jednak, aby se žíně nezaplétaly do postraňků apod. V některých zemích, např. v Anglii, je zakázáno.
zmetání - vypuzení nedonošeného mrtvého plodu z dělohy (způsobeno infekcemi, úrazem, špatnou výživou, nemocemi)

Ž

žíně - dlouhé vlasy z ohonu a hřívy koně ( jemnější se nazývají vlasiny ). Mohou být rovné nebo zkadeřené (u některých, hlavně španělských plemen) a patří k velmi žádaným produktům k výrobě hudebních nástrojů, vycpávání apod.
žokej - jezdec. U nás v součastné době titul pro jezdce, který dosáhl vítězství nejméně v padesáti dostizích.
žuchvy- nejširší místo hlavy koně nad kloubem spojující čelisti. Nahromadění svalů v této partii, tzv. hrubé žuchvy, kazí vzhled hlavy a je časté u těžkých chladnokrevných plemen.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama